0
Miloš Škorpil

Běžec, běhá 50 let. Propagátor běhání a zdravého životního stylu. Šéftrenér PIM běžeckého klubu. Spoluzakladatel běžeckého serveru behej.com, zakladatel Běžecké školy Miloše Škorpila a spoluzakladatel (se svou ženou Danou) Dámského běžeckého klubu. Autor či spoluautor knih: 7 + 1 krok nejen k manažerské kondici, Jak uběhnout maraton za 100 dní, Od joggingu po maraton, Běháme po Praze a okolí, Běžecká čítanka. Autor mnoha článků o běhání a zdravém životním stylu v novinách a časopisech. Přivedl k běhání tisíce lidí a stovky jich připravil na půlmaraton, maraton či ultramaraton. Běh chápe jako životní styl, jako součást života moderního člověka, jako lék na neduhy, které moderní svět přináší (stres, civilizační nemoci). Na druhou stranu říká, že běh vám může pomoci, ale nemůže vás spasit, proto si z něj udělejte přítele a ne další povinnost, pak to bude fungovat.

Oficiální stránky autora: bezeckaskola.czdamskybezeckyklub.cz

Read moredoprava 05. 01. 2015
Josef Lada

Josef Lada se narodil v Hrusicích u Senohrab 17. prosince 1887 v rodině chudého ševce. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců, měl bratra Františka a sestry Antonii a Marii. Jako několikaměsíční dítě vypadl z kolébky a poranil si pravé oko, na které pak už nikdy neviděl. To mělo vliv na pozdější jeho tvorbu – jeho obrázkům chybělo klasické vidění perspektivy. Od 6 let chodil Lada do hrusické školy, jeho první učitel v oboru výtvarnictví byl hrusický farář P. Růžička, vášnivý amatérský kreslíř. Ve 14 letech odešel Lada do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací. Nakonec se vyučil knihařem-zlatičem. Na třetí pokus se dostal na umělecko průmyslovou školu, předtím navštěvoval večerní kurzy kreslení u profesora Jakesche. Studia však nedokončil, neboť učení ho příliš nebavilo a systém výuky byl příliš těžkopádný. Studenti nemohli svá díla nikde publikovat, a tak Lada kreslil pod řadou pseudonymů, např. L. Horký, K. Gregor, V. Konečný nebo L. Rozner.

Jeho první kresby byly otištěny v časopise Máj v roce 1904. Obrázky mu otiskovaly i časopisy Besídka mladých, Humoristické listy, Svítilna, Rarach a jiné. První kniha, která vyšla s jeho ilustracemi, byla Pohádka o Honzíčkovi a Zlatovlasé Isole od Jaroslava Havlíčka. Dlouhodobě také pracoval pro vydavatelství Melantrich a pro přílohu deníku České slovo – Kvítko z čertovy zahrádky. Ilustroval knihy Jaroslava Haška, Karla Jaromíra Erbena, Eduarda Basse, Karla Havlíčka Borovského, Jana Drdy, Jaroslava Seiferta. Roku 1922 vytváří Lada slavnou obálku Haškova Švejka. V průběhu 20. a 30. let se Josef Lada stal plně uznávaným umělcem. Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956.

V roce 1923 se oženil s Hanou Budějovickou, se kterou měl dvě dcery – Evu a Alenu. Alena se rovněž stala malířkou. Po druhé světové válce spolupracoval s dokumentárním a kresleným filmem, vystavoval v zahraničí a psal knihy (např. o kocourku Mikešovi). V roce 1947 získal Josef Lada titul Národní umělec. Vystavoval v mnoha zemích v zahraničí, zejména v Paříži, Vídni, Ženevě, Benátkách, Berlíně, Edinburghu, Stockholmu, Budapešti, Lipsku i v dalších zemích bývalého východního bloku. Zemřel v Praze 14. prosince 1957. Je pochován na Olšanských hřbitovech.

Jeho především malířské dílo, svět vzpomínek z jeho dětství, které je typické svou romantikou, originalitou a jakoby dětským viděním světa, si našlo cestu k široké vrstvě diváků u nás, ale i ve světě.

Read moredoprava 04. 01. 2015
Jiří Křenek

MgA. Jiří Křenek (* 1974 v Praze) je současný český fotograf, který se zaměřuje na oblast motoristického sportu. Jako jediný občan České republiky má akreditaci k fotografování závodů Formule 1. Vedle motoristických snímků zpracovává také sociologicky laděné dokumentární soubory - mj. o hypermarketech, satelitních vesničkách (tzv. sídelní kaši) a fenoménu mobilního telefonu. Jeho aktuální volnou tvorbou jsou dokumenty z prostředí in-line bruslařů a hráčů počítačových her.

Křenek absolvoval střední odborné fotografické učiliště v Praze a Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Ještě během studií na učilišti začal pracovat pro vydavatelství časopisů Axel Springer, konkrétně pro jím vydávané motoristické časopisy.

Za své fotografie získal několik cen – mimo jiné dvě 1. místa v soutěži Czech Press Photo (2000, 2002), grant pražského primátora (2001), hlavní cenu Talentinum (2001), 1. cenu za nejlepší výtvarnou fotografii motoristického sportu v Paříži (2004) nebo Cenu Jaromíra Funkeho za druhé místo v soutěži o nejlepšího českého fotografa do 35 let (2004).

Oficiální stránky autora: activepictures.cz

Read moredoprava 03. 01. 2015
Jaromír Švejdík

Hudebník a výtvarník tvořící pod pseudonymem Jaromír 99. Působí ve skupině Priessnitz, spolu s Jaroslavem Rudišem vytvořil komiksovou sérii Alois Nebel, která se v roce 2011 dočkala stejnojmenné filmové adaptace. Ta získala roku 2012 cenu za nejlepší celovečerní animovaný film European Film Awards. Jeho komiksová kniha Zámek na motivy románu Franze Kafky vznikla ve spolupráci s Davidem Zanem Mairowitzem.

Read moredoprava 02. 01. 2015
Alfons Mucha

Alfons Maria Mucha, světově známý český secesní malíř, se narodil 24. července roku 1860 v Ivančicích na Moravě v rodině soudního úředníka.

Už jako chlapec rád kreslil obrázky a skici tváří. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, na Akademii výtvarných umění v Praze ho nepřijali. Proto odjel roku 1879 do Vídně, kde nalezl práci jako malíř divadelních dekorací. Díky štědrosti svého patrona, hraběte Khuen-Belasiho, mohl Mucha studovat na mnichovské akademii, od roku 1887 pokračoval ve studiích v Paříži.

Osudová chvíle nastala pro Muchu na přelomu let 1894 a 1895, kdy navrhl svůj první plakát pro tehdy obdivovanou pařížskou divadelní hvězdu Sarah Bernhardtovou. Mucha se stal známým doslova přes noc. Plakát Gismonda obdivovala většina Pařížanů a Muchova díla se brzy stala součástí každodenního života. Jeho kresby byly v učebnicích, na dekoračních zástěnách, plechových krabičkách na sušenky nebo na obalech čokolád. Parfémy či láhve likéru s etiketami navrženými Muchou se prodávaly téměř všude. Mucha tak zároveň vytvořil způsob, jak učinit průmyslově vyráběné zboží atraktivnější.

V roce 1899 přijal Mucha zakázku rakouské vlády na návrh interiéru Pavilonu Bosny a Hercegoviny. V rámci příprav na tuto zakázku podnikl mnoho cest po Balkáně, během nichž studoval historii a zvyky místních národů. Tak vznikla myšlenka nového projektu, který se stal hlavní náplní pro zbytek jeho umělecké dráhy. Na Slovanské epopeji, ve které chtěl shrnout dějiny Slovanstva, pracoval v letech 1910 až 1926. Projekt se mu podařilo zrealizovat díky finanční podpoře amerického milionáře Charlese Cranea. Historie slovanského národa zachycuje téměř 1000 let jeho existence a je vyobrazena na 20 plátnech, jeden obraz zůstal nedokončený. Mucha toto své monumentální dílo odkázal Praze.

V době vytváření epopeje pracoval Mucha ještě na mnoha dalších projektech. Bez nároku na odměnu, jako dar českému lidu vyzdobil část interiéru Obecního domu v Praze. Po vzniku samostatného Československa navrhl poštovní známky i bankovky, je také autorem okenních vitráží v pražské Svatovítské katedrále.

Mucha zemřel 14. července 1939 na následky nacistického výslechu, pochován je v Praze na Vyšehradě.

Read moredoprava 01. 01. 2015

Newsletter

News and actions into your inbox!