Hudebník a výtvarník tvořící pod pseudonymem Jaromír 99. Působí ve skupině Priessnitz, spolu s Jaroslavem Rudišem vytvořil komiksovou sérii Alois Nebel, která se v roce 2011 dočkala stejnojmenné filmové adaptace. Ta získala roku 2012 cenu za nejlepší celovečerní animovaný film European Film Awards. Jeho komiksová kniha Zámek na motivy románu Franze Kafky vznikla ve spolupráci s Davidem Zanem Mairowitzem.

Číst více 02. 01. 2015

Alfons Maria Mucha, světově známý český secesní malíř, se narodil 24. července roku 1860 v Ivančicích na Moravě v rodině soudního úředníka.

Už jako chlapec rád kreslil obrázky a skici tváří. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, na Akademii výtvarných umění v Praze ho nepřijali. Proto odjel roku 1879 do Vídně, kde nalezl práci jako malíř divadelních dekorací. Díky štědrosti svého patrona, hraběte Khuen-Belasiho, mohl Mucha studovat na mnichovské akademii, od roku 1887 pokračoval ve studiích v Paříži.

Osudová chvíle nastala pro Muchu na přelomu let 1894 a 1895, kdy navrhl svůj první plakát pro tehdy obdivovanou pařížskou divadelní hvězdu Sarah Bernhardtovou. Mucha se stal známým doslova přes noc. Plakát Gismonda obdivovala většina Pařížanů a Muchova díla se brzy stala součástí každodenního života. Jeho kresby byly v učebnicích, na dekoračních zástěnách, plechových krabičkách na sušenky nebo na obalech čokolád. Parfémy či láhve likéru s etiketami navrženými Muchou se prodávaly téměř všude. Mucha tak zároveň vytvořil způsob, jak učinit průmyslově vyráběné zboží atraktivnější.

V roce 1899 přijal Mucha zakázku rakouské vlády na návrh interiéru Pavilonu Bosny a Hercegoviny. V rámci příprav na tuto zakázku podnikl mnoho cest po Balkáně, během nichž studoval historii a zvyky místních národů. Tak vznikla myšlenka nového projektu, který se stal hlavní náplní pro zbytek jeho umělecké dráhy. Na Slovanské epopeji, ve které chtěl shrnout dějiny Slovanstva, pracoval v letech 1910 až 1926. Projekt se mu podařilo zrealizovat díky finanční podpoře amerického milionáře Charlese Cranea. Historie slovanského národa zachycuje téměř 1000 let jeho existence a je vyobrazena na 20 plátnech, jeden obraz zůstal nedokončený. Mucha toto své monumentální dílo odkázal Praze.

V době vytváření epopeje pracoval Mucha ještě na mnoha dalších projektech. Bez nároku na odměnu, jako dar českému lidu vyzdobil část interiéru Obecního domu v Praze. Po vzniku samostatného Československa navrhl poštovní známky i bankovky, je také autorem okenních vitráží v pražské Svatovítské katedrále.

Mucha zemřel 14. července 1939 na následky nacistického výslechu, pochován je v Praze na Vyšehradě.

Číst více 01. 01. 2015