Každá naše kolekce kalendářů přináší mnoho originálních „ lahůdek " a jinak tomu není ani v nové pro rok 2016.

Každá naše kolekce kalendářů přináší mnoho originálních „ lahůdek " a jinak tomu není ani v nové pro rok 2016.

Jednou z nich je kalendář Underwater Fineart. Velkoformátový kalendář 48 x 46 cm představuje 12 originálních fotografií - fantazií světa pod vodou fotografky Lucie Drlíkové.

Dvě z nich jsou součástí série Podvodní cirkus, která vznikla v březnu 2014 v Praze. Autorka Lucie Drlíková vzpomíná na toto focení a dovolí nám nahlédnout do zákulisí příprav:

Na začátku celého focení jsem měla představu vyfotit balerínu chodící po provaze, ale moje představa nebyla úplná, pořád tomu něco chybělo. Jednoho dne jsem uviděla žlutou paruku a dostala jsem nápad vyfotit podvodní cirkus. Cirkus miluji z dětství, všechny klauny a akrobaty, smutné duše za šťastnou tváří. Bylo rozhodnuto! Věděla jsem, že to bude náročné, a proto jsem potřebovala zkušené modely. Dívka na laně je moje nejlepší kamarádka Zela, která je vždy připravená pomoct mi se všemi bláznivými nápady. Najít dva mužské modely nebylo tak těžké, Laci a Robert se nabídli sami. V Praze je velmi silná komunita certifikovaných potápěčů a freediverů, takže když je potřeba, navzájem si pomůžeme.

Stěny bazénu pokrývám vždy látkou, protože nechci, aby byly vidět dlaždice. Nejdřív jsme ušili velký kus bílé látky, ale pod vodou dlaždice prosvítaly, tak jsme ušili stejně velký kus látky ve světle modré barvě. Koupili jsme 5metrové lano a začali zkoušet postoje v mém obývacím pokoji. Vždy se snažím vyzkoušet všechny pozice nejdřív na povrchu, než půjdu do vody. Věřím, že když si spolu nejdříve vše nacvičíme, všichni pak chápou, co po nich chci ve vodě.

Dvě hodiny před focením jsme začali dělat make-up a klukům lepit knírky. Jsem zvyklá dělat make-up sama, samozřejmě používáme voděodolné barvy, aby pod vodou vydržely. Pak jsme pokryli látkou bazén, na konci látky jsme umístili závaží. Když bylo vše připraveno, prošli jsme si ještě všechny detaily. Pozice tří modelů byla nejsložitější. Nejdříve jsme potřebovali synchronizovat dva muže s lanem. Zkoušeli jsme to 20 minut, museli jsme pomocí závaží docílit, aby měli stejnou hmotnost. Pak jsme zapojili dívku a synchronizovali je všechny tři. Napoprvé to samozřejmě nevyšlo, zkoušeli jsme to do té doby, než měli všichni svoji polohu. Celé focení nám trvalo přibližně 3 hodiny (i se zakrytím bazénu).

Skončili jsme kolem jedenácté večer a všichni jsme měli obrovský hlad. Byli jsme unavení, ale šťastní!

Další den jsem připravovala obrázky pro finální tisk. Byla jsem nadšená, že je vše přesně tak, jak jsem si to představovala ve své hlavě.