0
JAK ZAČÍT BĚHAT, PORADÍ MILOŠ ŠKORPIL
04. 12. 2016

Miloš Škorpil si náš Běžecký diář doslova vyběhal. V nohách má snad tisíc mil… 

Miloš Škorpil si náš Běžecký diář doslova vyběhal. V nohách má snad tisíc mil... a snad Vám v tomto rozhovoru prozradí, kolik toho za 50 let života-běhu naběhal. Miloš prostě běží pořád a jeho Běžecká škola také.

Běh je pro Vás životní náplní. V čem spočívá jeho výjimečnost a čím se odlišuje od ostatních sportovních disciplín?

Výjimečnost běhu spočívá v tom, že můžete běhat kdekoliv a kdykoliv, a v podstatě k němu nepotřebujete vůbec nic. Nakonec, když na to přijde a máte chuť běžet, tak nepotřebujete žádné speciální vybavení, jediné, v čem se moc dobře běhat nedá, jsou vysoké podpatky.:) Teď trošku vážněji, výjimečnost běhu tkví i v tom, a vyplývá to z předešlého, že si při něm skvěle vyčistíte hlavu, ve své podstatě je to taková meditace za běhu.


Vzpomenete si na počátek Vaší cesty běžce?

Beru-li za svůj začátek to, kdy jsem začal běhat organizovaně, v atletickém oddíle, tak to bylo před 51 roky, bylo mi 11. To jsem absolvoval jako mladší žák svůj první běžecký závod v rámci Běhů Mladé fronty. Závod jsem vyhrál, vstoupil do Sokola Horní Počernice, a byl jsem lapen během. A od té doby běžím pořád.


Měl jste v dětství rád tělesnou výchovu?

Měl a moc. Pokud jde o tělocvik, tak v naší době byl i ve škole hodně pestrý, dělali jsme všechno, kotrmelci a cvičením na nářadí počínaje přes běhání, šplhání na laně či na tyči konče. Samozřejmě k tomu patřily i kolektivní sporty.


Dosáhl jste řady rekordů a nesčetných běžeckých úspěchů. Kterého si vážíte nejvíc?

No, nejvíc asi toho, na nějž jsem se nejvíce nadřel, a sice když jsem vyběhl po schodech kostela sv. Bartoloměje v Pelhřimově na „střechu světa" - na Everest. Jinak si však vážím všech svých rekordů: trojím oběhnutím a přeběhnutím České republiky počínaje a Indoor triatlonem (75 km na běžeckém pásu, 75 km na veslařském trenažeru, 75 km na rotopedu) konče.


Na co obvykle myslíte, když zrovna běžíte od Aše do Košic či z Prahy na Sněžku? Pouze a jen na Váš výkon, nebo se Vám honí hlavou úplně něco jiného?

Tuhle otázku „mám děsně rád", dostávám ji totiž ve všech rozhovorech. No, na co myslím? Většinou na nic, nebo na to, jestli běžím, kam mám, jestli jsem opět někam nezakufroval, co si dám k jídlu, jestli tam, kam běžím, budou kamarádi, kteří slíbili, že si se mnou kousek zaběhnou, jestli bude pršet nebo bude horko, jestli si mám vzít jiné ponožky nebo boty, jestli bych se neměl přiobléknout, nebo naopak něco odložit..., prostě na to, co probíhá hlavou člověku, když má před sebou celý dlouhý den, nebo dokonce několik dnů v běhu.


Máte kromě běhu ještě nějaký jiný oblíbený sport?

Kromě běhání mám rád chození, ale ne to sportovní, kde jde o vykloubení kyčlí, ale dlouhé vycházky, no vycházky, spíš několikahodinové výšlapy. Ostatně ultramaratony jsem začal běhat ne proto, abych se nějak odlišil či byl zajímavý, ale proto, že jako otec dvou kluků a manžel jsem chtěl být také s rodinou, ale zároveň se nechtěl vzdát své lásky - vandrování s pinglem na zádech, což představovalo se na víkend sbalit a vyrazit po vlastech českých pěkně po svých. Abych mohl být s rodinou, tak jsem se večer sebral, odjel vlakem 50, 80, 100 km od domova a pak vyběhl. Doma jsem byl na oběd a pak se mohl věnovat svým nejbližším.


Jak se na Vaši životní náplň dívají právě oni, ti nejbližší? Máte plnou podporu Vaší rodiny?

Dívají se na to tak, že je to můj život, že bez toho, abych běhal nebo chodil, bych umřel. Navíc Dana (manželka) je co se chození týče stejně postižená jako já, takže spolu hodně chodíme a tím si společně užíváme své lásky. Není nad to, najít partnera, který je stejně postižený jako vy.:)


Pomalu se blíží Nový rok a s ním nedílně spojená předsevzetí. Doporučil byste v tomto čase začít běhat, nebo byste upřednostnil jinou roční dobu?

V podstatě je úplně jedno, kdy začnete běhat, nebo se prostě pravidelně hýbat. Nový rok není o nic lepší než jiná roční doba. Co je však důležité, je to, že byste si měli uvědomit, že to není jen na chvíli, že to není jen nějaká dieta, kterou budete držet měsíc, dva, tři, ale že je to už na furt!


Řekněme, že jsem člověk, který dlouhou dobu nijak aktivně nesportoval a chtěl by začít běhat. Na co bych si měla dát nejvíc pozor a čeho bych se měla vyvarovat, aby mě nadšení brzy neopustilo?

Začít zvolna, nemít přehnané představy o své výkonnosti. Další, co byste si měla uvědomit, je to, že není dobré se s nikým, a když píšu s nikým, tak myslím opravdu s nikým, srovnávat. V mém Běžeckém diáři je roční tréninkový plán pro ty, co po letech vstanou z gauče. V něm začínáme tím, že 26 minut střídáme po dvou minutách vždy pohodovou vycházkovou chůzi s dvěma minutami rychlé chůze. Chodíme obden, a po každých třech trénincích přidáváme 2 minuty vycházkové a dvě minuty rychlé chůze, až se dostaneme na hodinu „indiánské chůze" obden. To trvá cca čtvrt roku. Pak se vrátíme zase na 26 minut, ale již „indiánského běhu", kdy střídáme pomalý běh s rychlou chůzí, stejně jako to dělali při „indiánské chůzi". Po každém třetím tréninku přidáme dvě minuty pomalého běhu a dvě minuty chůze, až se dostaneme na jednu hodinu indiánského běhu obden. Opět to trvá tři měsíce. Pak teprve začneme opravdu běhat. Za těch půl roku vaše tělo dostatečně zesílí, všechny systémy v těle se naučí spolupracovat a vám pak už nečiní problém ani občas běžet rychleji a prohnat souseda či sousedku, kolegu či kolegyni, manžela či manželku, aniž by vás pak museli křísit.:)


Jakou roli hraje správná výživa? Podle některých běžců je důležitost správné sportovní stravy poněkud přeceňována. Jaký na to máte názor? Co je to správná výživa?

Problémem je, že na to vám nikdo na světě nedá jednoznačnou odpověď, proto je výživa takovým univerzálním „chytákem" na lidi. Proto lidé shánějí neustále informace o tom, jak se co nejlépe stravovat, abychom tělu dodali potřebnou energii a potřebné stavební kameny a dostatek tekutin. Pokud jde o sportovní výživu, tak ta opravdu sofistikovaná je jen pro výkonnostní a vrcholové sportovce, kde záleží velmi na tom, co kdy sníte, aby to podpořilo váš výkon, ale i vaši regeneraci po výkonu. My všichni ostatní bychom se měli řídit „selským" rozumem, jíst jídlo co nejčerstvější (uvařené či připravené ze syrových surovin), jíst co nejméně polotovary, co nejméně navštěvovat fast foody a dopřát si na jídlo čas. Jo, a taky se nepřežírat. Z hladu by člověk neměl mít strach, ten patří k výživě stejně jako dobrý biftek, svíčková, sýry, ale i vločky.


Jak dlouho bude přibližně trvat, než budu při dodržení správných tréninkových postupů, schopna uběhnout půlmaraton či maraton?

Bude záležet na vaší sportovní minulosti, resp. na tom, jestli se na půlmaraton či maraton začnete připravovat z toho gauče (viz výše), či na běh „přesedláváte" z jiného sportu (prostě pravidelně sportujete, jen jste zatím pravidelně neběhali). V prvním případě vám to u půlmaratonu bude trvat rok až rok a půl, a u maratonu o půl roku déle. V druhém případě vám postačí 3 měsíce pro půlmaraton a půl roku pro maraton.


Jaký máte názor na dnes mnohými oblíbený běh naboso?

Veskrze pozitivní, ovšem s tím, že by do toho člověk neměl skočit rovnou, ale postupně si uběhnutou vzdálenost přidávat. Zároveň by si však měl uvědomit i to, že by pak měl začít chodit bos, nebo v pětiprstkách i normálně, protože pokud budete jen běhat bosí a v běžném životě budete nohy zavírat do bot, tak je budete při každém běhu vystavovat stresu ze změny postavení a z funkčnosti (boty mají buď vyšší či nižší podpatek - klínek pod patou a neumožňují pracovat chodidlu - prostě ho podpírají). Tyto neustálé změny pak mají za následek poměrně častá zranění nejen nohou, ale celého pohybového aparátu!


Díky své Běžecké škole jste přivedl k běhání velkou řadu lidí. Dokážete odhadnout, kolik?

No, to opravdu nevím, musím jen hádat, ale řekl bych, že už to bude několik desítek tisíc - a to se snažím být hodně při zemi.:)


Připravujete se v současné době na nějakou zajímavou běžeckou akci?

Připravuji. 2. - 4. dubna 2016 se budu pokoušet sestoupit po schodech kostela sv. Mikuláše na dno Mariánského příkopu (Cheb). Což značí, že budu muset sestoupit do pomyslné hloubky 10 900 metrů. Budu na to mít dva dny a budu při tom myslet, ale hlavně vybírat prostředky, na činnost Hospice Sv. Jiří, s tím, že sháním sponzora, který by přispěl na jeho konto částkou rovnající se počtu schodů, které sestoupím, a v ideálním případě, pokud pokus dotáhnu do zdárného konce, pak tuto částku zdvojnásobí.

 

Newsletter

Novinky a akční nabídky jen do vaší schránky!