0
5 OTÁZEK PRO JANU LEBLANC
29. 08. 2018

Autorské duo Jana LeBlanc a Martina Pavlová vytvořilo zápisník, díky kterému již nezapomenete na žádnou přečtenou knihu. Je to tak! A věřte, že jsou ty nejpovolanější. Knihy milují a díky bohatým čtenářským zkušenostem pravých knihomolek přinášejí cenné rady a tipy, jak si z knihy zapamatovat co nejvíce. Do ruky se vám tak dostane stylový čtenářský deník, který zaznamená všechny vaše myšlenky a dojmy. Nemáte čas číst? I na to autorky myslely a přinášejí návod, jak přečíst alespoň jednu knihu týdně.

1. Když se mi dostal do ruky Zápisník milovnice knih, moje srdce radostí zaplesalo. Jak vznikl nápad vytvořit tento zápisník? Píšete si vy sama čtenářský deník?
Ano, píšu. Dřív jsem psávala do sešitu, teď si vedu aspoň malý záznamník na blogu (www.comiudelaloradost.cz). K obojímu mě inspirovala maminka, která si už v dětství psala zápisky o přečtených knihách, a mně se to zdálo jako fantastický nápad. Čtenářský deník jsem si vedla někdy od páté třídy, ačkoliv to nebylo povinné. Dodnes ho mám schovaný, moc ráda v něm listuju a pročítám poznámky, které jsem si zapsala o různých titulech. Každopádně čtenářský deník v podobě, v jaké jsem ho vedla dřív já, je dost rozsáhlý, časově náročný projekt. Proto jsem při tvorbě zápisníku přemýšlela, jak zachovat formu, zároveň ji ale dostatečně zatraktivnit na to, aby lidem zapisování nepřipadalo jako povinnost a aby je deník vlastně neodrazoval.

2. Jak se zápisníkem pracovat a jaké jsou jeho vychytávky?
Zápisník je koncipovaný jako blok, do kterého si můžete napsat poznámky až o šedesáti přečtených knihách. Není potřeba psát romány, stačí pár vět. Ty, kdo nemají inspiraci, co psát nebo jak začít, jsme se k zapisování rozhodly postrčit pár otázkami. Třeba s kterým hrdinou byste ráda zašla na drink. Nebo komu si myslíte, že by kniha, pokud ji chcete darovat, mohla udělat radost. V zápisníku je pak spousta praktických tipů z knižního světa: co číst, jak to udělat, aby člověk přečetl aspoň jednu knihu týdně, jak se naučit číst knihy v cizím jazyce, jak si uspořádat knihovničku. Kromě toho má zápisník omyvatelnou obálku, záložku, gumičku, aby se nepoškodil v kabelce, když si ho chcete vzít s sebou kamkoli ven, a samolepky. Jmenuje se sice zápisník, ale doopravdy je to spíš takový kreativní deník, kde hodně záleží na fantazii majitelky, jak bude vypadat.

3. Zápisník zaujme nejen obsahem, ale i krásnou obálkou nebo ilustracemi uvnitř. Věděly jste již na začátku, jak by měl zápisník vypadat? Je určený pouze ženám, jak napovídá název i zvolené barvy?
Zápisník milovnice knih jsme obsahově i graficky koncipovaly hlavně pro ženy. Ale to neznamená, že ho nemohou kupovat i muži – třeba jako dárky svým ženám. Co se týká podoby, každý z našich zápisníků je výsledek intenzivní spolupráce já plus Martina, kdy si denně posíláme velké množství e-mailů, nápadů, fotek, co nás kde zaujalo, úkolujeme se, radíme se, vyměňujeme si postřehy, co se nám líbí/nelíbí a co si myslíme, že by se mohlo líbit ostatním.

4. Kdo ve vás vzbudil zájem o knihy? Četla jste jako dítě, nebo jste se knihomolkou stala až v dospělosti? Kolik knih za měsíc přečtete?
Vyrostla jsem v rodině, kde byly knihy kromě toalety snad v každé místnosti. Když má člověk něco přímo pod nosem, asi je pravděpodobnější, že po určité věci sáhne. Opravdovou knihomolku ze mě ale udělala myslím Lenka Lanczová. Na gymnáziu jsem četla jeden její román denně. Vyměňovaly jsme si je se spolužačkami, nadělovaly jsme si je jako dárky, běžely jsme do knihkupectví pro nový výtisk, sotva se tam objevil. Co se týká přečtených knih, měla jsem strach, jak to bude se čtením, až budu mít malé dítě. Čtu teď méně než dřív, ale pořád tak 50 až 60 knížek za rok. Je to moje největší hobby, kdykoliv mám chvilku, beru do ruky knížku.

5. Jak vás knihy ovlivnily?
Těžko říct. Neumím si moc představit, jaká bych byla bez knih. Ale mám pár titulů, kterým jsem vděčná za to, že – myslím – výrazně vylepšily moje psaní, představily mi témata, o kterých moc nevím, a zformovaly názor na určité věci.